Srpen 2012

Nový design, můj obličej vystavený pod článkem a sluchátka na prd!

31. srpna 2012 v 21:01 diary

Pátek, 31. srpna 2012

A dnešním dnem oficiálně končí měsíc srpen a vlastně (nepočítaje víkend, který je pro mě už spíš přípravným) celé letošní prázdniny. A že byly! Moc fajn. :) O letošních prázdninách se chystám v co nejbližší době (což u mě značí tak do týdne, snad :D) zveřejnit buďto fotočlánek, nebo článek s fotkami. Rozdíl je jenom v obsahu - v jednom je víc fotek, v druhém víc keců. Ale ono je to vlastně jedno.. i ty žvástíčky kolem toho bych se snažila jak jinak, než zestručnit. Uvidíme. ;) Chcete něco takového? :D*

Byla jsem na skok ve městě, tento týden už potřetí (a to tam tak nerada jezdím). Potřebovala jsem si koupit sluchátka, protože u těch starých hraje jen jedno.. já jako Pat a Mat dohromady jsem se pokoušela spravit to, drátky a připojení byly ale totálně v pohodě. Prostě je po nich. Teda po něm, po jednom. :D No a nebyla bych to já, kdybych nezvorala i to nakupování novejch. Víte co? Zapojím sluchátka do mobilu a pustím si svou oblíbenou, ale místo toho, abych slyšela všechno krásně do detailu, hraje mi jenom We are your kids friends někde z povzdálí a ještě k tomu to divně šumí. Ksakru! Špatná volba, jak to vidím. No nic, kašlu na to. Sympaťák v prodejně říkal, že mám dva roky záruku, takže je asi půjdu v co nejbližší době (v tomto případě nejspíš měsíc ;D) vyměnit, nebo vrátit a za peníze si kúpim úplně nové. Zbývala mi půlhodinka času, než budu muset naklusat na autobus, tak jsem zamířila ke knihovně (opět). K těm 4 knížkám, co mám doma, jsem si půjčila ještě Báječný svět shopaholiků a věřte nebo ne - základy RUŠTINY! Jo, fakt jsem to udělala. Já, která jsem ruštinu nikdy nestudovala, neumím ani písmeno z azbuky a já si půjčím zrovna takovou bichli. Nejsem šprt, to nejsem a nikdy jsem nebyla! Ale aspoň tu azbuku se chci z poloviny naučit, abych nebyla úplně nemožná, až začneme s druhým jazykem. Překonávám se. Jen aby to tak šlo dál, hlavně s MATIKOU - můj úhlavní nepřítel! :D Ale škola ještě ani nezačala, takže nebudu prudit zbytečně brzo.. povíme si za týden. A na vás mám otázku - Představte si, že volíte mezi 2 jazyky (nebo možná skutečně jako já volíte) - co si vyberete? Ruštinu nebo němčinu? A taky bych se chtěla zeptat, jestli máte nějaký tip na dobrou knížku a přibližně o čem je? Děkuju moc předem, hlavně za nějaké doporučení na knížku. :)


A jak jsem říkala, že jednou můj obličej spatří světlo blogového světa - nadešel čas. :D Tak tady mě máte. Fotka byla pořízena předtím, než jsem malém umřela vyčerpáním. Začala jsem dneska první level. A po té půlhodince cvičení jsem umírala, takže nevím, jak budu vypadat u třetího levelu.. to bude ještě zajímavé, mám totiž strašně slabé svaly na břichu (teda já si to osobně myslím) a taky ruce toho moc nevydrží. Jediné, co je vytrénované jsou nohy - z běhání. :D Jináč tu se ještě směju, páč jsem nevěděla, jak budu zmožená z virtuálních 29 minut s Jillian Michaelsovou. Ale dám vědět taky s výsledky, jestli se jich dožiju. Na to se taky plánuje článek - až skončí program. ;)

Spánkový deficit, doktorka kámoška a předškolní nemoc.

30. srpna 2012 v 23:49 diary

Zdravíčko :) dneska začnu pozitivně naladěná..

..a doufám, že to tak i zůstane v průběhu dalších dní! Na chvíli jsem se ztratila všem z očí, z dohledu, odpočala si, pořádně se vyspala, přeposlouchala celý playlist mé postarší empétrojky a vrátila se s úsměvem na tváři. Víte co? Docela se do školy těším - tedy, osobně si myslím, že je to jen naivní zvědavost brzy již budoucího prváka, který ještě neví do čeho jde. Hádám, že to nadšení mě do měsíce opustí, až poznám všechny lidi, učitele a kouty školy.. A když ne do měsíce, tak do Vánoc určitě! :D Nejsem si tak úplně jistá, jestli se to někomu z vás, moji milí, bude chtít číst, ale pokusím se deníček posledních dní trochu zestručnit. ;)

Moje "velice nadaná fotografka" amatérka fotí krátce a tak ji omluvte, že neumí zastihnout ten správný moment. :D ..dělám si srandu, jen jsem zatím nechtěla, aby světlo blogového světa spatřilo mou tvář. :P A to je taky vtip, protože jednou to stejně přijde. :D

Ale já jsem se vlastně chtěla pochlubit s tím, co je nového. Vlastně ani nic moc. Naposledy jsem něco smysluplnějšího napsala v pondělí po půlnoci, a sice to, že jsem prostě musela zmínit, že mám narozeniny. Včerejší fotka je včerejší! Dneska ani jedna slza. Už vůbec ne kvůli NĚMU. Kvůli němu už brečet nebudu, prostě ne! (Holky, měly jste pravdu. On nestojí za to, abych se kvůli němu trápila a už vůbec ne za moje slzy.) Prostě to byla chvilková slabost, kdy mě to dost zamrzelo a navrch tomu přidal jeden (teď už vím, že falešný) kamarád. ÚSMĚV a píšu dál.. :)

Včera jsem ráno vstávala o půl sedmé, což bylo poprvé tak brzo o prázdninách (když nepočítám poplach na hasičském táboře o půl třetí ráno, nebo vstávání na "stezku odvahy" v jednu hodinu a vůbec ty brzké táborové budíčky). Po dopravení se autobusem k mamce do práce jsem jí v kanceláři usnula asi na dvacet minut na stole. Musela ještě něco dodělat na počítači a já mezitím vedle ní vytuhla - zcela neplánovaně a nečekaně. Pak mě ale probudila a přede mnou byla hrozba veliká - ZUBAŘKA. Né že bych neměla zuby v pořádku - naopak, starám se o ně hezky a už spoustu let jsem neměla ani jeden kaz, ale zubaře prostě nesnáším odmalička, vlastně ani nevím proč. Potom patnáctiletka u dětské doktorky. Tu mám naopak odjakživa strašně ráda.. je příjemná, hodná, sympatická, no prostě perfektně se hodící na dětskou lékařku. Ták strašně mě potěšila, když mi řekla, že mám hezkou postavu. :D Sice se mi vůbec nelíbilo, to číslo, které předtím navážila sestřička (56 kg, mimochodem :D), ale s výškou jsem spokojená (170 cm mi bohatě stačí). A tudíž mám BMI prý naprosto v pořádku. Vůbec celá prohlídka byla víc než v pohodě. A když se mě na něco ptá, povídá si se mnou.. a to mám na ní strašně ráda. Vím, že to dělá u každého, ale ptala se mě na střední školu, na sporty a řekla mi, že jsem prý rozhodná mladá slečna, která má jasno v tom, co chce dělat a jak dál jít. To mě potěšilo ještě víc. Je fajn mít doktorku, se kterou si povídáte jako by to byla vaše dlouholetá známá. :D ;) Odpoledne jsem usnula podruhé. Na zahradě na houpačce... já to vážně nechápu. Co to se mnou je? asi předškolní únava, řekla bych. :D

A náplní dnešního dne byl spánek, hezky až do půl dvanácté. Poté jsem si ještě přečetla pár stránek Smutek sluší bárbínám a naznala, že je nejvyšší čas vyhrabat se z postele.. Dokoukala jsem všechny díly Ranče U Zelené sedmi, které zbývali do konce a pak jsem pouklízela celý byt. Dneska mi to uklízení kupodivu ani nevadilo, asi mám vážně nějakou předškolní nemoc tak vůbec všeobecně. ;D Ale pššt! Teď jdu radši spát, abych zítra neměla tu nemoc ještě horší. :P Vy se tu (s)mějte, však já se zase co nejdřív ozvu. :-*


Dneska v noci už žádné slzy.

29. srpna 2012 v 23:26 photos
Teď jen jedna nic neříkající fotka. Ale prostě výstižná, jasná a aktuální! Zítra napíšu deníček..


I wish only the best things, best people and best moments for me..

27. srpna 2012 v 0:56 diary

..to my 15th birthday. :)

Ale teď vážně. Věk je jenom číslo. Co se změní? Snad jen to, že už budu muset v peněžence navíc hlídat občanku, budu moct chodit do klubu (jak to říct? - legálně ;D) a podle zákona už si můžu užívat, jak jen budu chtít.. :D Sedím, koukám do notebooku, nechce se mi spát. A tak se hodiny přehoupnou přes nuly a začnou ubíhat minuty nového dne - 27. srpna. Před 15 lety se v Brně narodila malá holčička, která vážila 2950 g a měřila 47 cm. Odmalička se prý pořád smála a skoro vůbec nebrečela (to se divím :D). A z té malé holčičky vyrostla nějaká holka, která si chce naplno užívat života a vrhá se do všeho po hlavě. Někdy umí být i zlá a protivná, ale tu vlastnost v ní v průběhu let "vypěstovali" špatní lidé. Lidé, které teď už do svého života znovu nepustí učí se oddělovat ty "dobré", se kterými se směje a život je fajn od těch "špatných", kteří umí život jen znepříjemnit. Prošla několika kroužky, vyzkoušela plno aktivit, ale poslední výplní volného času byl požární sport! Mezi její koníčky nyní patří fotografování, psaní povídek a básní a sem tam i kreslení na odreagování. Ze sportů si občas zahraje badmiton, volleyball, basketball nebo třeba florbal. Raději jen z povzdálí je fanouškem fotbalu, ale i hokeje, tenisu, beach volleyballu a házené. ;)
A to by asi stačilo.. dost bylo o mně. :D Prostě jsem zase jen o rok starší... :-)

Tady vidíte tu malou vysmátou holčičku s palmičkou na hlavě. Tehdy úplně, ale úplně bezstarostná. ;)

Milovat znamená bojovat s překážkami nejen kolem sebe ale i v sobě samém.

24. srpna 2012 v 9:52 diary

Pocit kterej máš není totální bezmoc, tak začni žít a řekni, že chceš pomoc.
Odhoď ty zábrany a začni žít, naděje tady - ta umírá jako poslední!

Rap jsem poslouchala tak před dvěma lety, ale nemůžu si pomoct. V tolika textech se vždycky najdu, je to od srdce a ne všechny písničky jsou vulgární. Právě naopak, poslední dobou nacházím plno zamilovaných, nebo nešťastně zamilovaných textů. Teď cituju písničku, kterou jsem si moc oblíbila (tady - poslechni). Co se týče deníčku, dnešní bude upřímně o ničem - hlavní roli tu hraje ta písnička a můj přetvrávající pocit smutku a toho, že nevím na čem jsem. Během posledních dní se toho moc nestalo, ale dozvěděla jsem se pár věcí, které mě táhnou ještě víc dolů. Ksakru! Já chci prázdniny delší, nechci na střední - všechno se tím komplikuje, prostě VŠECHNO! Jasně, až si zvyknu, nepřijde mi to tolik.. ale teď jsem z toho vynervovaná, protože nevím co mě čeká a jak to všechno bude. No, na to je ještě pár dní čas. Každopádně, dneska odjedu pryč. Chci být pryč až do neděle, ale nevím, jestli to klapne. Jak jsem psala, v neděli má ON zápas, takže tam chci jet. Jenže je tu plno okolností, které ten můj "výlet" ovlivní a nevyvíjí se zrovna nejlíp.. ale to je jedno. Prostě, pokud to klapne, ozvu se nejspíš až v pondělí a nedám o sobě do té doby nejlíp nikomu vědět! A tohle celé nesmyslné psaní k jedné písničce? Nedává to smysl, že? Ale potřebovala jsem se prostě vypsat a neměla jsem kde jinde... toho si nevšímejte, občas to potřebuje každý ne? Od čeho je tu blog. Mějte se líp než já. N.


Tolik dní byl jsi nablízku mi, teď cítím to víc a víc, že stýská se mi.

22. srpna 2012 v 15:11 diary
Can't erase, so I'll take blame, but I can't accept that we're estranged.
Without you! I can't quit now, this can't be right, I can't take one more sleepless night - without you..

Strašně mi chybí ty "naše" táborový chvilky. Nečekala jsem to, ale když je teď ON pryč a já nevím, na čem teda vůbec jsme, vážně mi chybí. Vrátí se v sobotu, takže v neděli se půjdu podívat na zápas - snad si tam vyjasním aspoň trošku ten (s prominutím) bordel v hlavě. A po zápase bychom měli jít ven, takže doufám, že to vyjde! :/*

Když se tě pokouší rozesmát za každých okolností. Když ti dává jen tak, pusu na nos a nebo na čelo. Když pořád dělá ústupky. Když tě drží za ruku. Když se tě snaží pochopit a vnímá tvoje srdce.. tak věř, že ten kluk tě doopravdy miluje..


A jen tak mimochodem. Včera jsme si s holkama (moje milovaná Z., která se nechtěla objevit ve videu - prý že měla strašné vlasy, ale to říká vždycky a není to pravda! ;D, její ségra :) a naše společná kámoška, prostě samý slušný lidi ;D*) udělaly výlet k rybníku. Dovezly jsme se autobusem, šly asi kilometr pěšky kolem koníků (video) a pak jsme seděly u vodičky, povídaly si, měly naše oblíbené gumové žížalky, zkoušela jsem fotit zrcadlovkou všechno možný, poslouchaly písničky a měly se fajn. :) K večeru potom trénink - muh, po delší době jsem si zaběhala a v sobotu na závodech taky. Mmm, jak já se těším. Už mi to chybělo! a sice začne škola, blé, ale začně sezona :) muhehe.♥ Ale všechno je zatím jen budoucnost...


Návrat do reality.

19. srpna 2012 v 15:48 diary

Ze začátku bych se chtěla možná i omluvit,

že jsem tu 10 dní nebyla. Odjela jsem pryč - pouť, zábava a hned potom tábor! Ten byl úžasnej. ♥ S holkama byly vztahy chvilkama potrhaný, protože jsme spolu byly přece jenom skoro celý den (v chatce, v kuchyni, při hrách a aktivitách a tak).. ale taky za to mohly jiné okolnosti - takové ty holčičí problémy, které provádí náladovost (byly jsme 4 pohromadě a z toho 2 byly na zabití pernamentně! ale na druhou stranu to chápu, taky bývám taková, takže jsem jim nemohla nic vyčítat a radši jsem šla pryč - za NÍM).
♥ !!!
S ním jsem trávila polední klid v postýlce a koukali jsme na film, jeho rty se nespočetněkrát setkaly s těmi mými on mi pomáhal v kuchyni, on mě objímal zezadu, když jsem umývala nádobí a ptal se, jestli nechci pomoct, on mě držel za ruce, když mi byla zima, on mě držel v náručí, když jsem byla nervózní, on se mi díval přímo do očí, on si mě bránil, on mě objímal a držel si mě, když mě chtěli zase hodit do bazénu, on mě nutil žárlit každou blbostí, aniž by o tom věděl (jsem děsně žárlivá a nesnáším tu vlastnost, nechci ji!), on se na mě usmíval tak krásně, on mi dělal masáž, on mě tak krásně hladil, on mi spal na polštářku, který ještě teď krásně voní - jeho vůní.. on mě uměl rozesmát, ON byl taková ta "táborová záležitost"... víte co myslím? To co se stalo na táboře, zůstalo na táboře! Vlastně by to asi nebylo tak hezké jako tam, kdyby to pokračovalo i v "REALITĚ"! Předtím jsme byli kamarádi, teď budeme kamarádi. Nic víc. A vyhovuje mi to tak! JO. Potřebovala jsem se odreagovat, zapomenout a naučit se uvolnit se s někým jiným - a to se stalo. Každý tenhle bod se s ním splnil a je čas jít dál. Myslím, že tohleto zmiňované jsme potřebovali oba, ale netřeba to tahat z "tam a předtím" do "tady a teď". :) Bylo tam krásně. Měla jsem se krásně. ♥ Ale teď jenom stručněji a pro pochopení - tuhle písničku miluju a sem ji dávám, protože jsem zmatená a nevím co si o jeho chování myslet - řekl, že mě má rád, vážně rád a že jinou nechce, ale je to ten typ kluka, co má holku pár týdnů a pak ji vymění... a to nechci! Takže nevím, myslím, že to "táborové tam" je nejrozumější řešení, přemýšlím a vzpomínám a to je jedna velká chybá s touhle srdcovkou ♪ dohromady... zadělává se tu totiž na menší depku.

kdo by náhodou potřeboval překlad, aby té mé "náladě" porozumněl:

tady je ♥

Hezký slunečný den, já zůstávám v postýlce - unavená, vyspávající se z té nálady a unavenosti včerejší diskotéky do ranních hodin a tentokrát bez filmu a bez NĚJ. (S)mějte se. ;)

Pár keců, jak bylo za kopcem a navíc pár fotek z grilovačky.

8. srpna 2012 v 10:01 diary

Doufám, že si ty prázdniny užíváte pořádně, ;)

protože já vcelku i jo. V pondělí jsem přijela tam, kde tomu říkám "za kopcem" a šly jsme se s N. kouknout na trénink fotbalistů. Nejdřív jsme seděli chvilku s klukama, bavili se o plánech na víkend a jak si ho musíme užít :) a potom jsme sledovali jenom trénink. Musím říct, někteří jakože docela vrrr ;D. Jasně, že jsme nesledovali metody tréninku, ale výhody hezky vypracovaných kluků, když je horko a vyslékají si trička, sámo že! Však to znáte. :P Potom jsem domlácenou Z. vytáhla ven - ochotně jsem chtěla zůstat u nich na zahradě, aby nemusela zbytečně chodit, ale ona trvala na tom, že se prostě projít půjde. Takže jsem s ní pomalou chůzí došla na ledovou tříšť, kde jsme potkali Michala. Sedli jsme si na "naši" lavečku, usrkávali tříšť, potom pili bylinkovou Kofolu a poslouchali hity 80. let, které hráli kolotoče hned vedle nás. Cháchá. :D Z. se nemůže smát, protože ji bolí ta žebra (mimochodem - 2 nalomená, 1 zlomené), ale my se smáli a pořád říkali něco, co ji strašně rozesmívalo. A tak jsme trávili asi hodinu, než jsme přešli do parku. Tam si k nám sedl J. a L. a tam jsme byli vlastně zbytek večera a kecaly. :) Včera jsem se s milovanou dívala na Kruh 2.. mm, nic moc - jestli to měl být horor, v našem podání to byla spíš komedie. :D Vidím, že jsem se rozepsala víc než obvykle a to asi nikoho nebaví číst, takže to pomalu ukončím slovy: Měla jsem se fajn. ;-)

Tady jedna fotka, když jsem před grilovačkou pobíhala po zahrádce a zkoušela nový foťák. Po kompaktech se s vysněnou zrcadlovkou teprve pomalu učím na manuál. Začnu šetřit na makroobjektiv, protože mě nejvíc baví fotit hmyzáčky a kytičky, nebo vlastně cokoliv - zblízka! Pár nudných, o ničem fotek z grilovačky najdete pod perexem. ;D Zatím se s vámi loučím, brzy se zase ozvu. :)


Beach volleyball.

6. srpna 2012 v 11:37 diary

Sledujete LOH 2012? :)

Já moc ne, jen plážový volleyball, tenis, basketball a atletiku. Sem tam se kouknu příležitostně i na jiné sporty, ale to většinou jen, když jsou v nich zapojení i naši. ;) Včera jsem sledovala čtvrtfinále beach volleyballu a bylo to tak těsné a Kolocová se Slukovou měly na to vyhrát, ale bohužel to nakonec dopadlo jinak.. do semifinále postoupily Američanky. Ale budu se dívat dál, i když Markéta s Kristýnou nepostoupily. Za chvíli odjíždím pryč a vrátím se až zítra večer, takže tu mezitím nic nového nečekejte. ;) Jedu za Z., má tři nalomená žebra, naražená záda a odřené koleno - menší nehoda na kole, když jeli s kámošem z kopce. Au! :-X


Tak já valím, ať stihnu autobus a co nejdřív se s ní uvidím. Mějte se krásně. Až se vrátím, budou tu ty fotky z grilovačky. Pa. :)

The boys who..

5. srpna 2012 v 0:23 articles
Vím, že plno holek má na blogu seznam svých přání, toho co si chtějí splnit nebo co si už splnili a tak. Ale já sem dám The boys who.., na což si myslím, že bude mít většina holek stejný názor. :) Chtěla bych jednou takového toho "Pana Dokonalého" najít, ale to asi každá z nás. ;)

Tumblr_m6xes9agrx1r02rtbo1_500_large
-> celý článek ;)

Náplň včerejšího dne.

4. srpna 2012 v 13:29 diary

Ospalý, unavený, proflákaný,

takový byl včerejší den. Ale i tak jsem si ho užila po svém. Ten přívěšek, který mi Míša dovezl z Chorvatska je momentálně to jediné, co na krku nosím. Nesundávám ho! Jenom v hodně vyjímečných případech, tedy ještě vůbec. :D Tím jsem chtěla poukázat na to Káčko na fotce - vážně se mi líbí. :) A včerjší den pro mě začal až o půl jedné. Do té doby jsem ležela, spala, sledovala LOH a u toho jsem opět usnula. Měla jsem zkrátka spací náladu. Odpoledne jsem se tulila s tím mým bláznem malým, černým. Zase jsem od něj byla celá chlupatá. :D Seděla jsem pod slunečníkem u stolu, psala seznam věcí na tábor (za týden odjíždím na 6 dní užívat svobody s holkama a fajn partou z hasiče :D docela se už i těším) a u toho si vychutnávala chlazenou Vineu. Upřímně, na švýcarskou Rivellu to nemá, chutná to obyčejně jako Top Topic, ale i kdyby to bylo cokoliv jiného, jen chlazeného - potřebovala jsem osvěžit! A Haribo Mega-roulette ♥... sladká tečka k tomu všemu, miluju to! :)

Dnešní dopoledne bylo nakupovací, odpoledne budeme mít grilovačku. Sestřenice slaví 5. narozeniny. :) Tak jsme jeli do nově otevřeného Alberta.. všude kolem nás se ti chudáci brigádníci musí neskutečně potit v těch jejich uplých oblečcích, co znáte z reklamy. :D No fuuu. Nechtěla bych, v takovém horku co tu je. Zašli jsme za regál a už nám nabízeli tam Lipo, tam nějaký pitíčko, na dalším rožku stáli se zákuskama. Na všechny jsem kývala, usmívala se a říkala "Ne, díky". :D A tak jsme nakoupili, teď si píšu s Pavlíkem z tábora a za chvíli poběžím na tu oslavu. Mějte se krásně, možná budou nějaké fotky, zatím. :)


Tchê, tchê, tchê, Gusttavo Lima e você.

2. srpna 2012 v 23:23 diary

Stačí první tóny známé melodie, jediná fotka, známé místo nebo vůně a vynoří se tolik vzpomínek. ;)

Znáte to? :) Hloupá otázka, to zná asi každý. Ale některé písničky jsou silnější a dokáží mě rozplakat, fotky mi připomínají jaké to bylo krásné, ale mělo to skončit, tak to prostě skončilo a do života mi přišli další lidi. Míst je tolik, že kdybych se tam chtěla schovat, možná by i někoho z těch mnoha napadlo, jít mě hledat.. TOLIK vzpomínek kolik mám s lidmi, na kterých mi záleží. Tolik vzpomínek, které mám na něj. Tolik vzpomínek, které se každým dnem vytváří. A tolik vzpomínek, kolik ještě bude. ;)

taková naše :)

A teď něco k dnešku.. bazénové odpoledne u A. s jejím bráchou, bratrancem a sestřenicí. Taky součást vzpomínek na tohle léto. ♥ Dnešek byl moc fajn. S malýma dětma si uvědomuju, že nejde o to v 15 dostat občanku a jít se zlít někam do klubu. Nejde o to zbavit se panenství za každou cenu, abyste nezůstali jako poslední. Není to o tom, dokazovat si něco na co je vlastně ještě dost času. Jasně, říká se - žij každý den tak, jako by měl být tvůj poslední. Ale s nima je ten den dost veselý a plný smíchu a zábavy. :) Ale tak, to bylo jenom takové "zamyšlení". :D Tak míň keců a pár fotek. ;)